|
|
Vliv bioklimatologických faktorů a procesů na aktuální stav organismu
FILIPOVÁ, Kateřina
Diplomová práce se zaměřuje na přehled bioklimatologických faktorů, které působí bezprostředně na lidský organismus, na zdravotní problémy, které jsou ovlivněny bioklimatologickými faktory, a biorytmy, které mají zásadní vliv na lidský organismus. Empirická část diplomové práce prezentuje výsledky vlastního dotazníkového šetření, které zjišťovalo vnímavost lidského organismu ve vztahu k počasí.
|
|
| |
|
| |
|
|
Chronotyp osobnosti a jeho vliv na vývoj tělesné hmotnosti u adolescentů během kalendářního věku.
GREGOR, Lukáš
Diplomová práce se zaměřuje na sledování hmotnostních změn u adolescentů muţského pohlaví ve věku 15 aţ 20 let během kalendářního roku v závislosti na jejich chronologickém typu. Probandi byli rozděleni díky dotazníku na "sovy" a "skřivany". Sovy později vstávají a jsou aktivnější odpoledne a v podvečer. Naopak skřivani vstávají dříve a jejich aktivita odpoledne a v podvečer postupně uvadá. Teoretická část objasňuje klíčová slova z výzkumného šetření. Praktická část pak vysvětluje metody, postupy, cíle, ale hlavně výsledky a praktická doporučení celé diplomové práce.
|
|
|
Změny tělesné hmotnosti v průběhu roku v závislosti na cirkadiánní typologii u adolescentek
ROKOSOVÁ, Monika
Práce se zabývá sledováním změn tělesné hmotnosti u adolescentek ve věku 16 až 20 let v průběhu jednoho kalendářního roku v kontextu k ročnímu období a k chronotypologii osobnosti. Podle této typologie se sledované osoby dělí na tzv. "skřivany", kteří jsou aktivnější v brzkých ranních hodinách a přes den a na "sovy", u nichž aktivita vzrůstá navečer a v noci. Teoretická část se zabývá cirkadiánními rytmy, jejich funkcí, úlohou v životě jedince a také jejich poruchami. Zaměřuje se na vývojovou specifikaci adolescentek, životní styl v tomto věkovém období, změny tělesné hmotnosti a životosprávu. Další oblastí je význam spánku, jeho potřeba a s tím spojené správné spánkové návyky a spánková hygiena. V praktické části je popsána metodika společně s výsledky výzkumného šetření a využití tohoto projektu pro praxi.
|
|
|
Vliv noční práce na kvalitu života
BLAHOVÁ, Monika
Téma bakalářské práce nese název ,,vliv noční práce na kvalitu života." Směnný provoz vytváří nová pracovní místa a tím i příjmy obyvatelstva. Práce, zejména na nočních směnách bývá zpravidla hodnocena vyššími finančními příplatky. Směnný provoz a hlavně práce vykonávaná v noční době se může negativně projevit na zdraví osob a na společenském a rodinném životě. Zdravotní problematika souvisí s nepravidelným životním cyklem. Lidská přirozenost je pracovat ve dne a v noci odpočívat. Člověk, který vykonává práce v noční době, má změněný biorytmus a někteří jedinci se s tímto stavem obtížně vyrovnávají. Špatné adaptační schopnosti organizmu jsou podstatou celé řady zdravotních potíží, např. vznikají poruchy soustředění, žaludeční potíže, onemocnění oběhové soustavy a výzkumy některých autorů zaznamenaly i vyšší riziko vzniku rakoviny. Směnný provoz ovlivňuje i společenský život osob, režim v rodině a partnerských vztazích. Mladí lidé mají kvůli nočním směnám často problémy navázat trvalejší vztah a rodiče pracující ve směnném provozu nemohou se svou rodinou trávit příliš mnoho času. K výzkumným účelům byli vybráni pracovníci společnosti, v níž práce probíhá ve trojsměnném provozu. Jedná se o výrobu výlisků na vstřikolisech. V třísměnném provozu pracuje celkem 125 pracovníků, z toho převážná většina žen (asi 74%). Do výzkumu bylo zařazeno 98 zaměstnanců, z nichž 77 % tvoří lidé do věku do 45 let. Bakalářská práce obsahuje teoretickou a empirickou část. Teoretická část se zabývá objektivizací pojmů. Jsou zde shrnuty poznatky celé řady autorů zabývajících se problematikou noční práce a kvalitou života s ohledem na zdraví lidí a na společenské a partnerské problémy s tím spojené. Je zde uveden výčet možných dopadů noční práce a trojsměnného režimu práce na fyzickou a psychickou stránku lidského zdraví člověka a případný vliv režimu s nočními směnami na vybrané společenské aspekty, zejména na rodinu a partnerství. Empirickou část tvoří vlastní poznatky z rozboru výzkumu, který byl proveden se záměrem zjistit vliv noční práce na kvalitu života. Cílem práce bylo jednak: ad 1: Zjistit, jak je ovlivněn subjektivní pocit zdraví pracovníků nočních směn v třísměnném režimu práce. ad 2: Zjistit vliv noční směny třísměnného režimu práce na společenský život. K dosažení výše uvedených cílů byly stanoveny dvě hypotézy: Hypotéza 1: Zkoumané subjekty pociťují zhoršení svého zdravotního stavu v důsledku noční práce. Hypotéza 2: Noční režim práce narušuje vybrané aspekty společenského života. Za účelem potvrzení nebo vyvrácení výše popsaných hypotéz byla zvolena metoda kvantitativního výzkumu, pro techniku sběru dat byl použit dotazník. Dotazníky, jež obsahovaly šestnáct otázek, byly rozdány mezi 126 respondentů. Jejich návratnost byla 78%. Získaná data byla zpracována do přehledových grafů a hypotézy statistiky otestovány. Na základě vyhodnocení odpovědí respondentů se statistickým otestováním získaných dat potvrdila první hypotéza, která předpokládala, že zkoumané subjekty pociťují zhoršení svého zdravotního stavu v důsledku noční práce. V některých ukazatelích je pozorovatelné zhoršení zdravotního stavu v závislosti na počtu odpracovaných let v třísměnném režimu současného zaměstnání. Velkou roli ve vyhodnocení výsledků hrál i věk. Starší zaměstnanci častěji pociťují bolest hlavy než zaměstnanci mladší. Celková frekvence zdravotních problémů navíc s věkem roste, a proto má noční práce ve vyšším věku průkazně větší vliv na výskyt zdravotních komplikací. Navíc se statisticky prokázalo, že celkově horší vliv na zdravotní stav respondentů má noční práce u žen. Na základě získaných dat v této práci byly stanovené cíle práce splněny. Bakalářská práce může posloužit jak odborné veřejnosti, tak i širšímu okruhu obyvatel, kteří se zabývají sledováním vlivu noční práce na kvalitu života.
|
|
|
Změny tělesné hmotnosti v průběhu roku v závislosti na cirkadiánní typologii u adolescentů
KRANKUŠ, Lubomír
Práce se zabývá sledováním změn tělesné hmotnosti adolescentů mužského pohlaví ve věku 15 až 20 let v průběhu jednoho kalendářního roku v kontextu k ročnímu období a k typologii osobnosti v oblasti cirkadiánního rytmu, kdy jsou probandi obrazně rozdělení na "skřivany", u nichž je aktivita nejvyšší v ranních hodinách a "sovy", což jsou lidé, aktivnější spíše v odpoledních a večerních hodinách. Teoretická část se snaží o objasnění klíčových pojmů celého výzkumu a celé práce, v praktické části jsou pak vysvětleny a popsány konkrétní postupy, metody, výsledky, cíle a praktická doporučení celého projektu.
|
host ::
RSS.